Větev štěstí

Dekorace, které můžete dát vlastní význam

Možná ji postavíte na komodu, pracovní stůl nebo na místo, které máte často na očích.

A pokaždé, když kolem ní projdete, vám může připomenout právě to, co jste si s ní spojila.

Štěstí. Sílu. Nový začátek. Přání. Nebo člověka, od kterého jste ji dostala.

Nemusí nic „umět“.

Její skutečný význam vzniká až ve chvíli, kdy jí ho dáte vy.

A právě tím se z obyčejné dekorace může stát malý osobní symbol ve vašem domově.

Malý kousek ruční tvorby pro váš domov

Větev štěstí nepotřebuje mnoho prostoru, aby na sebe upozornila.

Jemné linie drátu a minerály vytvářejí dekoraci, která může doplnit polici, komodu nebo váš oblíbený kout.

A protože vzniká ručně, nenajdete dvě větve, které by byly naprosto stejné.

Je na ní znát práce rukou člověka, který ji vytvořil – a právě to jí dává charakter, který u sériově vyráběné dekorace nenajdete.

Dárek, kterým můžete říct „Přeji ti štěstí“

Někdy hledáme dárek, který nemusí být velký ani okázalý.

Chceme jen druhému člověku předat jednoduchou myšlenku:

„Přeji ti štěstí.“

Větev s hematitem může být krásným dárkem pro maminku, kamarádku, sestru nebo ženu, která právě vstupuje do nové životní etapy.

A díky symbolice hematitu může nést ještě jedno malé přání:

„Ať máš dost síly jít svou cestou.“

Stejně tak si ji ale můžete vybrat sama pro sebe. Protože někdy je hezké mít doma něco, co nám připomíná právě to, co potřebujeme slyšet.

Péče o výrobek

Pro odstranění prachu a běžných nečistot produkt opatrně otřete. U složitějších částí jej můžete případně jemně opláchnout.

Svícen Acháty spojuje světlo, přírodní kámen a práci lidských rukou v jednom originálním kousku pro váš domov.

Příběh Zdisálky

Všechno začalo u nás doma. U kuchyňského stolu.

Mezi dětmi, pastelkami, korálky a smíchem.

Jsem máma čtyř dětí a celý život se starám o druhé. V práci jako zdravotní sestra, doma jako máma.

Když byla naše nejmladší Zdislava ještě malinká, objevili jsme kouzlo korálků. Těch barevných, skleněných, třpytivých. Z pár kousků najednou vznikl náramek. Nebo dáreček.

A hlavně čas strávený spolu.

Zamilovali jsme se do toho tak, že jsme jednou vyrazili až do Libereckého kraje. Tam, kde má české sklo svůj domov.

Projeli jsme dílničky a sklady... a vrátili se domů s 78 kily korálků.

V tu chvíli nám došlo – tohle není jen koníček. Tohle je začátek něčeho většího.

Hledali jsme jméno. A našli ho nedaleko pramene svaté Zdislavy.

Ženy, která se celý život starala o rodinu a o nemocné. Stejně jako já.

A Zdislava je přece i jméno naší holčičky.

Tak se zrodily Zdisálky.

Roky plynuly. Děti vyrostly. Ale láska k tvoření zůstala.

A dnes už na to nejsem sama.

Manžel se přidal. V dílně máme teď nejen korálky, ale i dřevo, minerály, kov a cín.

Já tvořím s citem pro detail a barvu. On dává věcem pevnost a tvar.

Doplňujeme se. Stejně jako kdysi my čtyři u toho stolu.

Zdisálky jsou pro mě připomínkou.

Že péče a láska se dá předat dál.
Že i z nejmenšího korálku může vzniknout něco krásného.
A že ty nejcennější věci v životě vznikají, když je děláme spolu.

S láskou,
Zdisálky